Kámen mudrců - slovní scénář 1

28. srpna 2009 v 20:20 | Hermiona Grangerová |  HP1 movie
1
AB: Mohlo mě napadnout, že tady budete, paní profesorko.
MM: Dobrý večer, profesore Brumbále. Je pravda, co se povídá, Albusi?
AB: Bohužel ano, profesorko. To dobré i to špatné.
MM: A ten chlapec?
AB: Hagrid ho přiveze.
MM: Myslíte, že je to moudré, svěřit Hagridovi něco tak důležitého?
AB: Paní profesorko, svěřil bych Hagridovi vlastní život.

HA: Profesore Brumbále, profesorko McGonagallová.
AB: Neměl jste žádné promlémy, Hagride?
HA: Ne, pane. Ten malej dareba usnul zrovna když jsme letěli nad Bristolem. Pokuste se ho nevzbudit. Tady ho máte.
MM: Albusi, myslíte, že je bezpečné nechat ho u těch lidí? Sledovala jsem je celý den. Jsou to mudlové toho nejhoršího druhu. Myslím to vážně.
AB: Nikoho jiného nemá.
MM: Ten chlapec bude slavný. V našem světě nebude jediné dítě, které by neznalo jeho jméno.
AB: Přesně tak. Bude lepší, když vyroste stranou toho všeho, dokud nebude připraven.
HA: Ehm ehm.
AB: Ale no tak, Hagride. Koneckonců mu nedáváme doopravdy sbohem.
Pan a paní Dursleyovi, Zobí ulice, Kvikálkov.
AB: Mnoho štěstí, Harry Pottere.


2
PD: Vstávat, tak vstávat! Dělej!
DD: Probuď se, bratránku, jdeme do ZOO.

PD: A, už je tady náš oslavenec!
VD: Všechno nejlepší, synku.
PD: Koukej udělat snídani. A ne, abys něco připálil.
HP: Ano, teto Petunie.
PD: Chci, aby v tento slavnostní den měl můj Dudley všechno zcela dokonalé.
VD: Pospěš si, přines mi kávu kluku.
HP: Ano, strýčku Vernone.
PD: No, nejsou nádherné?
DD: A kolik jich je?
VD: Třicetšest, sám jsem je počítal.
DD: Třicetšest? Ale loni, loni jsem jich měl třicetsedm.
VD: No ano, ano ale jsou přece mnohem větší než byly loni.
DD: Ale to je mi jedno, jak jsou velký.
PD: Počkej, počkej, povím ti, co uděláme. Až půjdeme ven, koupíme ti další dva dárky. Co ty na to?

3
VD: Varuju tě předem, jestli něco provedeš - cokoli - zůstaneš celý týden bez večeře. Nastup.

4
DD: Ať se pohne.
VD: Hni se.
DD: Hni se!!!
HP: Vždyť spí.
DD: To je otrava.
HP: Omlouvám se. On nechápe, jaké to, když tady den po dni ležíš a díváš se na lidi, jak mačkají na sklo ošklivé obličeje. Ty mě slyšíš? Já jen, že jsem ještě nikdy s hadem nemluvil. Ty se... totiž... často takhle bavíš s lidmi? Jsi z Barmy, že ano? Měls to tam rád? Nestýská se ti? Narozen v zajetí. No jo, jsme na tom stejně. Já taky nikdy nepoznal rodiče.
DD: Mami, tati, pojďte sem. To byste nevěřili, co ten had dělá. Áááá!
Had: Sss, díky.
HP: Rádo se stalo.
Někdo: Had! Rychle pryč!
DD: Mami, mami, maminko, maminko pomoz mi!
PD: Ááá, ty můj drahoušku, miláčku.
DD: Mami, mami!!!
PD: Ty moje dobro, bože, pomozte nám někdo!

5
PD: Už je dobře. Hned tě svlékneme z těch příšerně studených šatů.
VD: Co to bylo?
HP: Já nevím, vážně nevím. To sklo tam bylo a najednou bylo pryč. Bylo to nějaké kouzlo.
VD: Žádný kouzla neexistujou.

6
HP: Pan Harry Potter, přístěnek pod schody, Zobí ulice, Kvikálkov. Páni.

7
VD: No ne, Marge je nemocná, snědla něco špatného.
DD: Tati, podívej, Harry dostal dopis.
HP: Dej to sem, to je moje!
VD: Tvoje? Kdo by ti tak mohl psát?

8
VD: Touhle schránkou už žádná pošta neprojde.

9
PD: Přeji ti úspěšný den, drahý.
VD: Sakra. Kšá! Leť pryč!

10
VD: Neděle je bezva den. Podle mého názoru nejlepší v týdnu. A víš proč, Dudley?
HP: Protože v neděli nechodí pošta?
VD: Máš pravdu, Harry. Nechodí pošta, Hahaha. Žádné zatracené dopisy, kdepak. Ani jeden pitomý dopis. Ani jeden. Ne, kdepak, ani jediný mizerný zat -
PD: Co je to?
DD: Co je to? Mami, mami, co je to? Mami, co je to?
VD: Pomoc!
DD: Mami, co to je? Co to je? Mami, mami, mami, maminko, mami...
VD: Ooo!
DD: Mami, co se to děje?
VD: Dej to sem! Dej sem ten dopis.
HP: Pusťte mě.
DD: Pomoc, pomoc!
VD: Ááá!
HP: To jsou moje dopisy, pusťte mě!
VD: Mám toho dost! Odjedeme! Daleko! Někam, kde nás nenajdou!
DD: Táta se zbláznil, viď, mami?

11
HP: Něco si přej, Harry.
VD: Panebože! Kdo je tam?
HA: Promiňte, že rušim.
VD: Okamžitě odejděte, pane. To je násilné vloupání.
HA: Zavři zobák, ty nádivo jeden. Naposledy jsem tě viděl, když jsi byl škvrně, ale narost jsi ňák víc, zvlášť teda v pase.
DD: Já...já...já Ha... Ha... já nejsem Harry.
HP: To jsem já.
HA: Á, no jasně, že jsi to ty. Něco pro tebe mám. Vobávám se, že jsem si na to cestou někde sednul, ale počítám, že ti to stejně přijde k chuti. Na, sám jsem to upek i s tim nápisem.
HP: Všecko nejlepší, Harry. Děkuju!
HA: Je to vzácnej den. Mladej muž se dožívá jedenácti let, že jo?
HP: Promiňte, kdo... kdo jste?
HA: Rubeus Hagrid. Klíčník a šafář v Bradavicích. Vo Bradavicích určitě víš.
HP: Bohužel ne.
HA: Ne? Sakra, Harry, a kde se to tvoji rodiče všechno naučili?
HP: Naučili?
HA: Jsi čaroděj, Harry.
HP: Cože jsem?
HA: Čaroděj. A budeš zatraceně dobrej, až se v tom kapku pocvičíš.
HP: To ne. To bude omyl. Chci říct, já nemůžu být... no... jako čaroděj. Totiž... jsem jen Harry. Prostě Harry.
HA: Tak hele, ty prostě Harry. Nikdy jsi nedokázal něco divnýho, když jsi měl strach nebo vztek? Hm.
HP: Vážený pane Potter, s potěšením vám oznamujeme, že jste byl přijat na Školu čar a kouzel v Bradavicích.
VD: Říkám, že nikam nepojede. Zařekli jsme se, že s těmi nesmysly skoncujeme.
HP: Věděli jste to? Věděli jste, že jsem čaroděj a nic jste mi neřekli?
PD: Samozřejmě. Abys taky nebyl. Moje dokonalá sestra byla taky taková. A moje matka a otec byli tak pyšní toho dne, co dostala svůj dopis. Máme v rodině čarodějnici. Není to skvělé? Já jediná pochopila, jaká doopravdy je. Zrůda. Potom se seznámila s tím Potterem a měla tebe a já věděla, že budeš taky takový divný a a a nenormální. A potom se nechala sfouknout, a tys nám zůstal na krku.
HP: Sfouknout? Říkali jste, že rodiče zahynuli při bouračce.
HA: Bouračce? Že Lily a James Potterovi zahynuli při bouračce?
PD: Něco jsme říct museli.
HA: Taková urážka a vostuda.
VD: Nikam nepojede.
HA: A takovej nabubřelej mudla jako ty mu v tom zabrání, co?
HP: Mudla?
HA: Ten, co neumí čarovat. Jeho jméno mají zapsaný vod toho dne, co se narodil. Bude chodit do tý nejlepší školy Čar a kouzel a bude mít toho nejlepšího ředitele, jakej v Bradavicích kdy byl. Albuse Brumbála.
VD: Nebudu platit za to, aby ho nějaký starý blázen učil čáry máry.
HA: Nikdy přede mnou neurážej Albuse Brumbála. Nikdy.
DD: Mami, mami, ááá mami, mami...
VD: Rychle pryč, rychle pryč, utíkejte.
HA: Poslyš, vocenil bych, kdybys vo tomhle v Bradavicích nikomu neříkal. Já totiž žádný kouzla dělat nesmim.
HP: Jasně.
HA: No - máme tak trochu zpoždění. Půjdeme. Pokud tady radši nechceš zůstat. Hm?

12
HP: Všichni žáci musí být vybaveni jedním cínovým kotlíkem, standartní velikosti dvě. A pokud chtějí, mohou si přivést sovu, kočku nebo ropuchu. To všechno se dá v Londýně sehnat?
HA: Když víš, kam jít.

13
Tom: Ahoj, Hagride. Jako obvykle, že?
HA: Ne, díky, Tome, zařizuju něco pro Bradavice. Musim tady Harrymu vobstarat školní potřeby.
Tom: Proboha živého. To je Harry Potter.
Kouzelník: Vítejte zpátky, pane Pottere, vítejte zpátky.
Doris: Doris Crockfordová, pane Pottere, ani se mi věřit nechce, že vás konečně vidím.
Q: Harry Potter. Ani nevíte, jak mě těší, že vás poznávám.
HA: Nazdárek, profesore, ani jsem vás neviděl. Harry, to je profesor Quirrell. Bude tě v Bradavicích učit Obranu proti černý magii.
HP: A, těší mě.
Q: Moc zajímavý předmět. Ne, že vy byste ho pot-potřeboval, že Pottere.
HA: No, tak už musíme jít. Musíme nakupovat.
HP: Nashle.

14
HA: Vidíš, Harry, jseš slavnej.
HP: Ale proč jsem slavný, Hagride? A co všichni ti lidé, jak můžou vědět, kdo jsem?
HA: Nejsem ta správná vosoba, co by ti to měla vysvětlovat. Vítej, Harry, v Příčný ulici.

15
HA: Tady si můžeš koupit brky a inkoust. A támhle zase všechno, co potřebuješ ke kouzlení.
Nějaká prodavačka: Hej, pojďte!
Nějaký prodavač: Cínové kotlíky, kotlíky!
Jiná prodavačka: Dračí spáry!
Kluk: Páni, podívejte, to novej Nimbus 2000.
Jiný kluk: To je nejrychlejší model.
HP: Ale Hagride, jak to všechno zaplatím? Nemám peníze.
HA: Támhle máš peníze, Harry, u Gringottovejch, v kouzelnický bance. Nikde by nebyly bezpečnější, leda snad v Bradavicích.

16
HP: A, Hagride, co jsou vlastně ti Gringottovi zač?
HA: To jsou skřeti. Jsou mazaný, to se musí uznat, ale nejsou to právě přátelský potvory, radši se drž u mě. Eh eh ehm. Pan Harry Potter by si chtěl vybrat ňáký peníze.
Skřet: A má pan Harry Potter svůj klíč?
HA: Chviličku, někde ho budu mít. A, tady je, mrška. Potřebuju ještě něco jinýho. Tohle posílá profesor Brumbál. Jde o vy víte co, v trezoru víte kolik.
Skřet: Jistěže.

17
Griphook: Trezor 687. Lampu, prosím. Klíč, prosím.
HA: Přece sis nemyslel, že ti táta s mámou nic nenechali?
Griphook: Trezor 713.
HP: Co v něm je, Hagride?
HA: To ti nemůžu říct, patří to k Bradavicím, je to moc tajný.
Griphook: Ustupte.
HA: Vo tomhle radši s nikým nemluv, Harry.

18
HP: Potřebuju ještě hůlku.
HA: Hůlku? Běž k Ollivanderovi, lepší krám nenajdeš. Co kdybys běžel napřed a počkal tam na mě? Už mi zbejvá zařídit jen jednu věc.

19
HP: Haló? Haló?
O: Sám jsem byl zvědav, kdy vás tu uvidím, pane Pottere. Připadá mi to jako včera, co si tu vaše matka a otec kupovali svoje první hůlky. Tady to máme. Mávněte s ní. Tuhle zjevně ne. Možná tuhle. Ne, ne, tu rozhodně ne. Nevadí. Mám nápad. Zvláštní, velmi zvláštní.
HP: Promiňte, ale co je zvláštní?
O: Pamatuji si každou, kterou jsem prodal, pane Pottere. Abyste věděl, pták fénix, jehož pero je ve vaší hůlce, ztratil ještě jedno, jen jedno jediné. Je zvláštní, že vám je souzena právě tahle. Když díky její sestře máte tuhle jizvu.
HP: A komu ta hůlka patřila?
O: Jeho jméno se neříká. Hůlka si vybírá kouzelníka, pane Pottere. Není vždy jasné, proč. Ale je doufám jasné, že od vás můžeme čekat velké věci. Koneckonců ten, jehož nesmíme jmenovat dokázal velké věci. Strašné, ano. Ale velké.
HA: Harry, Harry, všechno nejlepší.
HP: No teda.

20
HA: Není ti něco, že jseš tak potichu?
HP: On mi zabil rodiče, viď? Ten, co mi udělal tohle. Ty to víš, Hagride, vím, že to víš.
HA: Zaprvé musíš pochopit jednu věc, je moc důležitá. Všichni čarodějové nejsou dobrý. Některý se daj na špatnou cestu a před lety se vyskyt jeden vopravdu moc zlej. No menoval se... menoval se...
HP: Nechceš to radši napsat?
HA: Nevim, jak se to píše. No tak jo. Voldemort.
HP: Voldemort?
HA: Pššt. Byly to zlý časy, Harry, zlý. Voldemort kolem sebe shromažďoval spojence. Převed je na cestu zla. Každej kdo se jim postavil byl za chvíli mrtvej. Tvoji rodiče proti němu bojovali. Jenže když chtěl zabít, nikdo to nepřežil. Nikdo. Vůbec nikdo. Kromě tebe.
HP: Mě? Voldemort chtěl zabít mě?
HA: Ano, tu jizvu na čele nemáš od říznutí, Harry. Takový znamení může zanechat jenom kouzlo. A to zlý kouzlo.
HP: A co se stalo s Vol... Ty-víš-kým?
HA: No, někdo říká, že umřel. Podle mě jsou to žvásty. Ne. Já bych řek, že pořád někde je, ale slabej a nic nezmůže. Jedna věc je ale úplně jistá. Něco v tobě ho tehdá večer přemohlo. Proto jsi tak slavnej. Proto tě každej zná jménem. Jsi ten kluk, co zůstal naživu.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EW* EW* | Web | 7. srpna 2011 v 11:04 | Reagovat

To je úžasný! =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama